LYŽÁK TROCHU JINAK
(26.-30.1.2009)


1.D měla jako jedna z prvních tříd tu skvělou možnost, kterou škola nabídla poprvé, jet na povinný lyžařský kurz do Alp. Našli se ale i tací, kteří z lásky ke své zemi, kvůli financím nebo kvůli úplně jiným důvodům rozhodli pro druhou variantu - Pernink. Sama jsem mezi nimi byla, a proto můžu jednoznačně říct, že se nerozhodli špatně. Všude se rozebírají Alpy a skvělé zážitky, dokonce i ve školních novinách a já si myslím, že i náš lyžák si zaslouží pěknou recenzi.

Dne 26. 1. 2009 pro nás pro všechny začal trochu hekticky. Nikdo nevěřil, že by se všechna naše zavazadla mohla vejít do autobusu, který měl navíc zpoždění. Nakonec ale někdo vykřikl: "Jede Liška!" a začal zmatek. Přístup k autobusu ztěžovala ledovka, po které se natáhl dokonce i pomocný řidič. Kufry zavřené, studenti 1.D, 1.C a 5.A naložení, nic se nepokazilo a mohlo se vyrazit.
Po rozdělení pokojů, prohlídky obce na vlastní nebezpečí a vybalení všech věcí jsme se poprvé vydali na svah. Někteří svým výkonem jasně dokázali, že patří do první skupiny s instruktorem Vláďou, jiní naopak potvrdili, že patří do skupiny třetí, s panem profesorem Osičkou, kteří začínali úplně od nuly. Kdo byl ve druhé skupině s paní profesorkou Sekyrovou, byl takový pokročilý lyžař a nemohl si tak na nic stěžovat.
Jedničky svištěly, dvojky sjížděly a trojky padaly.
Všichni se bavili, zlepšovali se a těšili se na přestávku v bufíku. V 16 hodin všichni skončili a hrnuli se na chatu, kde si mohli dělat, v podstatě co chtěli. Ve středu se konala důležitá akce našeho lyžáku - diskotéka, nebo chcete-li termín náčelníka "dýza". Starší, ale kvalitní DJ sázel námi vybrané pecky a malá kruhová místnost se otřásala v základech. Takovou diskotéku určitě ještě nezažila. Nikomu z nás se nechtělo ukončit skvělou zábavu, ale nebylo nám to nic platné - Po poslední písničce Jede, jede mašinka, na kterou jsme samozřejmě udělali vláček, jsme se vydali zpátky na své pokoje. Tedy většina :D

Všichni se bavili, zlepšovali se a těšili se na přestávku v bufíku. V 16 hodin všichni skončili a hrnuli se na chatu, kde si mohli dělat, v podstatě co chtěli. Ve středu se konala důležitá akce našeho lyžáku - diskotéka, nebo chcete-li termín náčelníka "dýza". Starší, ale kvalitní DJ sázel námi vybrané pecky a malá kruhová místnost se otřásala v základech. Takovou diskotéku určitě ještě nezažila. Nikomu z nás se nechtělo ukončit skvělou zábavu, ale nebylo nám to nic platné - Po poslední písničce Jede, jede mašinka, na kterou jsme samozřejmě udělali vláček, jsme se vydali zpátky na své pokoje. Tedy většina :D
Nebudu popisovat veškeré dění, chci jen všechny přesvědčit, že přestože jsme nejeli za hranice a nepotřebovali k domluvě cizí jazyk, sešla se skvělá parta lidí, vyjasnily se staré spory (ale i utvořily nové) a všichni si lyžařský kurz skvěle užili. Důkazem toho je například fakt, že po příjezdu do Sokolova se nikdo nezvednul ze své sedačky a málem se zvažovala demonstrace proti konci toho skvělého lyžáku. Chci poděkovat hlavně naší třídě a 5.A, která nás od té doby respektuje a my je nemáme za zlatíčka! :)
